Ahoj! Už jste slyšeli o Cementíkovi? Je to skřítek, který bydlí v nedalekém Lomu Mokrá a tuze moc ho zajímají kytičky a zvířátka.
Dnes je to poprvé, co ho mamka pustila samotného na průzkum okolí, a tak se velmi těší, co všechno uvidí. Slyšel totiž, že v tomto hvozdu se nachází všelijací skřítci a víly, kteří bydlí ve stromech.
Přidejte se tedy k němu a přijďte této věci na kloub!
Jeho velké putování začíná takto...
Sotva Cementík ušel kousek cesty, zahlédl místní koupaliště! Na chvíli se zasnil, jaké by to bylo, na chvilku smočit svoje nožičky ve vodě…
Nicméně jeho bystré oko si všimlo jednoho ptáka. Tento pták smutně seděl u malého potůčku. Cementík chvilku přemýšlel, kde už takového ptáka viděl – přišel mu velmi známý, ale přesto si nemohl vybavit jeho jméno. Ale nakonec si přece jen vzpomněl! Vždyť je to čáp černý! Takové ptáky viděl doma ve svém lomu, jak tam u jezírka mají svá hnízda v korunách stromů. Tento však nevypadal tak šťastně jako oni, ale spíše naopak. Cementíkovi to nedalo a šel se čápa zeptat, proč tak truchlí.
„Dobrý den, pane Čápe, jmenuji se Cementík. Pane Čápe, proč jste tak smutný, když je takový nádherný den? Nebolí vás něco?“ zeptal se Cementík.
„Zdravím tě, Cementíku, ale kdepak – vůbec nic mě nebolí. Jenom jsem smutný, protože jsem po dlouhé cestě z dalekých krajin uviděl tuto tůňku, u které jsem si chtěl odpočinout nebo třeba ulovit nějaké žáby, jenže když jsem přiletěl blíže, zjistil jsem, že je to pouze bazén,“ odpověděl pan Čáp.
„Pane Čápe, proč jste zklamán z bazénu? Já bych se v něm klidně hned vykoupal!“ řekl Cementík.
„To je hezké, Cementíku, ale mně bohužel nedělá vůbec dobře chlor, který v té vodě je. Navíc jsem celou cestu letěl sám, protože jsem se v Africe zapovídal s papouškem Edou, a ostatní mně uletěli. To bys nevěřil, jak ukecaní jsou takoví papoušci. Takže bych se rád po dlouhé době k mým kamarádům zase připojil.“
A v tom Cementík ze sebe rychle vydrmolil: „Pane Čápe, já znám místo, kde jsou čápi černí, jako jste vy! Já pocházím z Lomu Mokrá a tam u tůňky právě čápi černí hnízdí. Tam by se vám určitě líbilo!“
Pan Čáp okamžitě pookřál. Bylo vidět, jak moc ho to potěšilo, a jak je rád, že zde má kamarády.
„Cementíku, děkuji moc za tvou radu, a jak bych se ti mohl odměnit?“ povídá s vděkem pan Čáp.
„Pane Čápe, není vůbec zač,“ odpověděl náš cestovatel, „jen kdybyste mi mohl povědět, kde to vypadá podle vás tady v okolí nejkrásněji. Vy jste si určitě z oblohy musel všechno prohlédnout.“
„Cementíku, vaše lesy tady jsou krásné všude. Nemusíš se bát, že bys na nic zajímavého nenarazil. Ale přece jenom, je tady pár míst, která stojí za to určitě! Zahni za parkovištěm doleva a určitě na něco narazíš. Měj se hezky, Cementíku.“
Poznáte i vy čápa černého? Podívejte se, jak vypadá!
Čáp černý